Praha, jako město s bohatými historickými a kulturními tradicemi, zůstává nevyčerpatelnou studnicí námětů i pro přední výtvarné umělce - tvůrce poštovních známek.

Emise věnované Pražskému hradu, kulturním památkám zapsaným v seznamu UNECSO nebo uměleckým dílům ze sbírek Národní galerie jsou navíc zpravidla tištěny unikátní technologií vícebarevného ocelotisku z plochých desek a dokládají vysokou uměleckou úroveň naší známkové tvorby, na níž se podílejí významní čeští výtvarníci, rytci a grafici.

Latinský nápis PRAGA MATER URBIUM stojí v záhlaví československé poštovní známky z roku 1967. Dokonalá jednobarevná rytina nestora české rytecké školy, Mistra Bedřicha Housy, představuje pohled na historické centrum ležící v údolí Vltavy a nezaměnitelné panorama Hradčan - Pražského hradu a katedrály svatého Víta.

Z druhého břehu řeky je zobrazeno Staré Město pražské - v popředí s Karlovým mostem - na vedutě Vincence Morstadta, kreslíře a rytce 19. století. Jeho kolorovanou kresbu z roku 1828 převedl do známkové rytiny další z vynikajících českých rytců Miloš Ondráček. Tato československá poštovní známka byla vydána u příležitosti Světové výstavy PRAGA 1978 a později byla vyhodnocena časopisem „Briefmarkenwelt“ jako nejkrásnější známka světa roku 1978.   

Emise Umělecká díla na známkách vycházely již v Československu od roku 1966. Od té doby je série tří až pěti známek vydávána pravidelně a tvoří jakýsi vrchol v každoroční známkové produkci naší země. Na tuto skvělou tradici navázala i Česká republika - od roku 1993 jsou v této emisi představovány nejen malby starých českých mistrů či význačných evropských malířů uplynulých staletí, ale i díla moderního malířství evropské i naší provenience. Sběratelé na celém světě se tak mohou prostřednictvím poštovních známek seznámit s obrazy, které se nacházejí především ve stálých expozicích Národní galerie v Praze. Za všechny jmenujme jedno z nejslavnějších děl světového malířství – Růžencovou slavnost Albrechta Dürera (1471-1528). Malba vznikla roku 1506 za druhého Dürerova pobytu v Benátkách jako oltářní obraz pro kostel sv. Bartoloměje. O sto let později ji získal do svých sbírek uměnímilovný císař Rudolf II., který na přelomu 16. a 17. století učinil z Prahy nejen sídelní město habsburské monarchie, ale i centrum vědy a umění. Je zajímavé, že Růžencová slavnost vyšla na československých poštovních známkách třikrát – v mistrovských transpozicích předních českých rytců. V roce 1968 ji poprvé přenesl do rytiny Jiří Švengsbír, v roce 1971 si zvolil detail z obrazu (s Dürerovým autoportrétem) Ladislav Jirka a potřetí byla vydána Růžencová slavnost v aršíkové úpravě v roce 1989. Toto vydání umožnilo autorovi ryteckého přepisu Miloši Ondráčkovi výtvarně zpracovat předlohu v její celistvosti neboť horní – obrazová část aršíku je věrnou transpozicí celého Dürerova díla. (V dolní části aršíku se nacházejí dvě známky – první zpodobňuje detail sedící Madony s děťátkem, druhá pak anděla hrajícího na loutnu.)

Kontrapunktem Dürerovu obrazu může být transpozice díla významného představitele moderního umění 20. století, průkopníka abstraktního malířství, českého malíře a ilustrátora Františka Kupky (1871-1957), jehož plátna se nacházejí ve sbírkách předních světových galerií. Amorfa – Dvoubarevná fuga, která patří k nejslavnějším Kupkovým obrazům, byla vydána na poštovní známce České republiky, v pozoruhodné rytecké transpozici grafika a rytce Václava Fajta, při příležitosti konání Mezinárodní výstavy PRAGA 1998.

Známky s tématy pražských památek, architektonických skvostů, významných budov či uměleckých děl, nacházejících se v metropoli naší země, patří k nejkrásnějším známkám Československa (do roku 1992) i samostatné České republiky (od roku 1993) a získaly mnohá ocenění doma i v zahraničí.

Poštovní známky se tak stávají výmluvnou a krásnou pozvánkou do Prahy, hlavního města České republiky, města v srdci Evropy, které každoročně okouzlí milióny zahraničních návštěvníků.